Jeruzalém – kostel svatého Marka

Kostel svatého Marka v arménské čtvrti, s přilehlým klášterním komplexem patřícím syrské pravoslavné církvi, je sídlem arcibiskupa a byl postaven ve 12. století.
Na místě stávajícího kostela svatého Marka existovala oratoř ze 7. století. Chrám sdílel osud dalších jeruzalémských kostlů - byl poničen v roce 1009 za kalifa Al-Hakima , který pronásledoval křesťany i Židy. Během křížových výprav byla svatyně obnovena jako kostel svatého Peter v řetězech. Po pádu Jeruzalémského království se tato oblast stala majetkem Jakobitů (jako Jakobité jsou označováni stoupenci Syrské pravoslavné církve). Soaučasná budova pochází z 12. století. V areálu nebyl proveden žádný systematický archeologický výzkum. Významné restaurátorské práce byly provedeny syrskými církevními úřady v roce 1940.
V kostele je uctívána byzantská ikona Marie a dítěte . Podle ortodoxní syrské tradice připomíná místo, kde byla Panna Marie pokřtěna Kristem, malá křtitelnice. Křest Marie, který jí udělit apoštolové Petr a Jan, zmiňuje ve svém učení jeruzalémský patriarcha ze 7. století Zephronius.
Syrská pravoslavná církev považuje kostelní kryptu za místnost, v níž měl Kristus jíst s apoštoly poslední večeři. To je ovšem v rozporu s výrokem apoštola Petra, který měl v domě Marie, matky evangelisty Marka, říci: "Řekněte o tom Jakubovi a bratřím!". To naznačuje, že hlavní sídlo původního křesťanského společenství bylo někde jinde.
Syřané ve Svaté zemi mají jednu diecézi závislou na patriarchovi Antiochie, který sídlí v Damašku. V 90. letech měla diecéza asi 1500 věrných. Kromě kostela svatého Marka má Syrská pravoslavná církev v Izraeli jeden kostel v Betlémě a oratorium v bazilice Svatého hrobu (kaple svatého Josefa z Arimatie).