Mamšit
Mamšit byl významnou zastávkou na nabatejské Kadidlové stezce v oblasti Negevské pouště. První nabatejské město na místě Mamšitu bylo vybudováno v druhé polovině 1. století př. n. l.. Stejně jako ostatní nabatejská sídla sloužil i Mamšit jako obchodní stanice pro karavany, které mířily z Petry do Gazy. Později bylo město významné i chovem koní.
Po roce 106, kdy město padlo do rukou Římanů, v něm byla umístěna vojenská posádka, která měla střežit jižní hranici impéria, a v okolí byly postaveny hráze na zadržování vody.
Ve 3. století zasáhla Mamšit, stejně jako celou římskou říši, hospodářská krize. Přestaly se stavět hippodromy (závodiště pro koně), takže dramaticky klesla poptávka po mamšitských závodních koních. V byzantském období (3. – 5. století) zbylých asi 1000 obyvatel města konvertovalo ke křesťanství a postavili dva kostely. V důsledku islámské expanze na počátku 7. století se však město vylidnilo a dnes z něj zbyly pouhé ruiny.
