Goslar - St. Jakobus der Ältere

Kostel svatého Jakuba je druhým nejstarším kostelem v Goslaru. Zatímco katedrála byla symbolem císařské moci, kostel svatého Jakuba vznikl z iniciativy biskupa Hezila z Hildesheimu, aby manifestoval biskupskou přítomnost na východní hranici diecéze v blízkosti Císařské Falce. Dokumenty ukazují, že kostel existoval již před rokem 1073. Patrocinium svatého Jakuba ukazuje na to, že kostel byl postaven z darů bohatých poutníků. Ve vrcholném středověku kostel svatého Jakuba zastínil mladší a větší tržní kostel svatých Kosmy a Damiána.
V roce 1529 byla vyslána z Goslaru delegace k Martinu Lutherovi. Martin Luther slíbil goslarské reformní skupině svou podporu, ale zároveň varoval před radikalismem a nabádal občany k umírněnosti a nenásilí. V roce 1531 se všechny kostely ve městě staly luteránskými. Od 18. století se v Goslaru opět usadili katolíci. Katolické bohoslužby se konaly v augustiniánském klášteře Reichenberg za městem. Sekularizací v roce 1803 byl tento klášter zrušen a zničen. Zároveň pruská vláda přidělila katolické komunitě k užívání kostel svatého Jakuba.
Kostel svatého Jakuba byl postaven jako raně románská, trojlodní sloupová bazilika s transeptem, hlavní apsidou a dvěma bočními apsidami. Nynější westwerk se dvěma osmibokými věžemi pochází z 12. století. Kolem roku 1250 byl plochý strop nahrazen klenbami. Pro podepření byly pilíře zesíleny a opatřeny krásnými pozdně románskými a raně gotickými hlavicemi. O něco později byly chór a apsida zbořeny a nahrazeny větším a vyšším gotickým chórem s polygonálním závěrem a kružbovými okny.
Velkou změnou bylo v letech 1506 - 1512 zbourání starých bočních lodí a výstavba nových vyšších bočních lodí. Kostel tak byl přeměněn na sálový kostel. Nový jižní portál byl opatřen předsíní.