| Index → Sakrální architektura → Německo → Sasko-Anhaltsko → Gernrode |
Svatý Cyriakus je jedním z mála dochovaných příkladů otonské architektury. Byl postaven v letech 959 – 965 markrabětem Gerem, stoupencem Otty I. z jednoho z nejmocnějších rodů východního Saska. Od svého založení až do roku 1614 byl Saint Cyriakus kolegiálním kostelem opatství Gernrode, které založil rovněž markrabě Gero. Kostel a opatství se v polovině šestnáctého století staly protestantskými a kostel je nyní používán protestantskou komunitou v Gernrode.
Mezi přístavby kostela z 11. a 12. století patří západní krypta (první zmínka v roce 1149), boční ochozy, rozšíření westwerku (1127–1150) a dvoupatrových ambitů (1170). V gotickém období byly přistavěny klenby transeptu.
Kostel má základní rysy z karolínské epochy: trojlodní bazilika, zakončená na východní straně transeptem, na západní westwerkem se dvěma věžemi. Zároveň zde ale najdeme nové prvky předjímajícími románský sloh: střídání pilířů a sloupů (znak četných pozdějších kostelů v Sasku), tlusté zdi, poloslepé arkády v galeriích hlavní lodi. Hlavice sloupů jsou zdobeny stylizovanými listy akantů a v jednom případě i lidskými hlavami.
Kaple Božího hrobu
V jižní boční lodi kostela je umístěna kaple Božího hrobu (kopie Božího hrobu v Jeruzalémě ) pravděpodobně z let 1080 až 1130. Je nejstarším svého druhu v Německu a také jednou z nejoriginálnějších vůbec. Vstup do objektu byl ve 12. století přesunut z obvyklé východní na severní stranu. Části vnější výzdoby hrobky byly záměrně zničeny, není však jasné, zda se tak stalo během přestavby ve 12. století nebo při konečném zavedení reformace v roce 1616. Vnitřní a vnější sochařská výzdova kaple je považována za mistrovské dílo raného románského sochařské umění.
Krypty
