Magdeburg - St. Johannis Kirche

Přesné datum položení základního kamene není známo, ale první farní kostel byl v této oblasti postaven pravděpodoně v letech 936 až 941. První zmínka o něm pochází z 23. dubna 941.
Kostela byl poškozen při požáru města v roce 1188, znovu vyhořel v roce 1207. V letech 1213 - 1238 byl zrekonstruován do podoby baziliky. Ale již v roce 1239 vyhořel znovu. 22. července 1451 udeřil do severní věže blesk. Vypukl požár a rozšířil se na jižní věž a loď. Vyhořela třetina lodi a kostel byl nadále nepoužitelný. Přestavba proběhla v letech 1452 - 1453, místo baziliky byl postaven trojlodní sálový kostel s předsíní na západní straně.
26. června 1524 kázal v kostele Martin Luther a kostel se stal protestantským.
Za třicetileté války 26. listopadu 1630 spadla jedna z věží následkem orkánu na střechu kostela a způsobila značné škody. Téhož dne se císařský generalissimus Tilly rozhodl zaútočit na obležený Magdeburg. Tillyho vojáci rozbili dveře kostela svatého Jana, kostel vykradli a vypálili. Dobyvatelé zavraždili duchovenstvo a členy komunity, včetně pastora M. Rittera. Pastor Andreas Kramer bránil oltář i sebe knihou evangelií. Díky zásahu jednoho bývalého studenta, který bojoval na straně útočníků, byli Kramer a další lidé zachráněni. Kniha, kterou Kramer použil na obranu, se stala známou jako Magdeburgská krvavá bible.
Pastor Sankt Johannis Petrus Hecht byl prvním pastorem, který se vrátil do Magdeburgu ze zajetí v roce 1632. Kázal v magdeburské katedrále , protože všechny městské kostely byly zničeny. Kostel svatého Jana byl opraven až v letech 1662 - 1669.
Po obsazení Magdeburgu francouzskými vojsky v roce 1806 byl kostel sv. Jana dočasně využíván jako koňská stáj. V letech 1832 až 1850 sloužila střecha kostela jako oficiální pruské telegrafní zařízení.
Další škody kostel utrpěl během náletů za 2. světové války.
Od roku 1999 slouží kostel jako taneční a koncertní sál. Od ledna do června 2014 sloužil jako místo jednání zemského parlamentu Saska-Anhaltska.