| Index → Sakrální architektura → Ostatní země → Istanbul → Hagia Sofia |
Hagia Sofia čili chrám Boží Moudrosti je byzantský chrám z let 532–537 v zátoce Zlatý roh v Istanbulu a je jednou z nejznámějších sakrálních staveb světa. Byla postavena na popud byzantského císaře Justiniána, a to na místě, kde stály již dříve dva basilikální chrámy Boží Moudrosti z let 335 a 415. Architekty stavby byli Isidor z Milétu a Anthémios z Trallu. Chrám byl v této době sídlem konstantinopolského patriarchy. Po dobytí Konstantinopole 4. křížovou výpravou byl chrám Boží Moudrosti sídlem latinského patriarchy konstantinopolského.
Byzantská říše postupně ztrácela svůj vliv, až byla roku 1453 zcela vyvrácena Osmany, kteří dobyli za vlády sultána Mehmeda II. Konstantinopol. Hagia Sofia byla přebudována na mešitu, figurální křesťanské mozaiky byly zakryty. Chrám se stal hlavní istanbulskou mešitou. Podle jejího vzoru se začaly stavět další mešity, včetně tzv. Modré mešity sultána Ahmeda I. ze 17. století. v roce 1934 byla v rámci Atatürkových reforem sekularizována a až do roku 2020 sloužila jako muzeum. Od července 2020 se v ní opět konají modlitby.
Neobyčejně odvážná centrální stavba s velikou cihlovou klenbou znamenala přelom ve vývoji architektury. Hagia Sofia byla téměř tisíc let (do dokončení katedrály v Seville v roce 1520) největší katedrálou na světě.
