Vambeřice - poutní areál s bazilikou Matky Boží

Vambeřice jsou již od středověku Významným poutním místem nazývaným také Slezský Jeruzalém. Polský název obce Wambierzyce byl vytvořen až po 2. světové válce a pochází z českého jména lokality, kterou používají poutníci z Čech a Moravy. Český název vznikl prostřednictvím formy Valbeřice z německého jména Albendorf.
Dějiny tohoto poutního místa jsou od samých počátků spojeny se soškou Matky Boží. Právě zde na začátku 13. století, na místě, na kterém dnes stojí bazilika, rostla uprostřed hustého lesa mohutná lípa a na ní byla zavěšena soška Matky Boží s děťátkem v náručí. Mezi lidmi, kteří se k ní přicházeli modlit, byl i nevidomý Jan z Ratna, který nečekaně prohlédl a jeho znovu nabytému zraku se zjevila Panna Marie. Zpráva o jeho zázračném uzdravení se brzy rychle rozšířila. Místo se soškou se stalo hojně navštěvovaným poutním místem východních Čech. U lípy byl postaven kamenný oltář a u něho svícen a křtitelnice, které se dnes nacházejí na ochozu baziliky.
První dřevěná svatyně byla postavena z iniciativy rodiny von Tschischwitz v letech 1261 – 1263. Ves Vambeřice je v písemných dokumentech zachycena v roce 1330 jako vlastnictví kladských johanitů. Mariánský kult se rozšířil v 15. století. To už ale dřevěný kostelík nevyhovoval potřebám příchozích poutníků. Proto tehdejší majitel Ludvig von Pannwitz nechal v roce 1512 vystavět novou zděnou svatyni. V roce 1677 se stal majitelem Vambeřic Daniel Paschasius von Osterberg, který se rozhodl, že vytvoří na svých pozemcích miniaturu Svatého města – Jeruzaléma. Svůj sen začal realizovat v roce 1683 stavbou kapliček na hoře Kalvarii a v roce 1695 zahájil stavbu nového kostela. V roce 1710 byla nová svatyně vysvěcena, avšak krátce poté začaly v kostele praskat stěny a klenba. Ukázalo se totiž, že sloupy, které měly klenbu podpírat, nebyly vyzděny, ale pouze uvnitř vyplněny polními kameny. Poškození postupovalo tak rychle, že již v roce 1715 hrozilo, že se stavba zřítí. Po Osterbergerově smrti naštěstí získal majetek hraběte Franz Anton von Götzen. Ještě v roce 1715 zahájil přestavbu kostela. Podle nového projektu byla zachována část kostela Osterberga, bylo využito dosavadní průčelí a částečně i zdi původního kostela.
Ke kostelu vede monumentální trojité kamenné schodiště. Má 57 schodů se symbolickým významem – 9 (počet andělských chórů) + 33 (věk Ježíše Krista v okamžiku ukřižování) + 15 (věk Panny Marie v okamžiku početí Ježíše Krista).
Od roku 1936 má bazilika Matky Boží titul baziliky minor.

Křížová cesta