| Index → Sakrální architektura → Polsko → Wroclaw → Kostel svatého Stanislava, Doroty a Václava |
Ve Vratislavi, největším městě Slezska, založil Karel IV. v roce 1351 na památku podpisu smlouvy mezi ním a Kazimírem III. Velkým klášter augustiniánů poustevníků. Patroni kostela, svatý Václav, svatý Stanislav a Dorota reprezentovali Čechy, Polsko a Slezsko.
Kostel byl postaven v roce 1351 jako trojlodní síňová stavba s pětiúhelníkovým kněžištěm a apsidou ukončenou křížovou klenbou. Kněžiště bylo dokončeno v roce 1381, apsida a loď v roce 1401.
Brzy klášter převzali františkáni. Počet bratrů se díky reformaci rychle snižoval a roku 1534 odešli úplně. Roku 1561 povolil císař Ferdinand I. odsvěcení budovy a dočasné využití kláštera jako skladiště. V roce 1613 císař Matyáš vrátil budovu františkánskému řádu. Roku 1686 byl interiér barokně přestavěn, stejně jako budova kláštera. V roce 1707 se kostel stal farním.
Po pruské sekularizaci byly od roku 1810 klášterní budovy používány jako vězení a budova soudu. Na konci 19. století byly budovy kláštera zbořeny a na jejich místě byl postaven obchodní dům a hotel Monopol.
Během obléhání Vratislavi na konci 2. světové války utrpěl kostel jen drobné škody, a byl proto jednou z nejlépe dochovaných středověkých budov ve městě.
