Farní sbor ČCE - Horní Počernice

Vznik sboru Českobratrské církve evangelické v Praze - Horních Počernicích je svázán s aktivitou členů libeňského sboru. Evangelický sbor v Praze - Libni byl založen v roce 1922. Kazatelská stanice sboru v Libni byla v Horních Počernicích zřízena v lednu roku 1932. V 40. letech pak sbor zakoupil parcelu pro stavbu, kde nyní stojí sborový dům. Parcela prozatím sloužila jako zahrádka, neboť nebyly finanční prostředky ani nebylo v té době možné získat stavební povolení. Pozemek byl rozdělen na tři díly, které využívali členové sboru Smlsalovi, Tichých a Dvořákovi k pěstování zeleniny a ovoce.
Po válce se věřící zprvu scházeli v sirotčinci na Chvalech, ale jen krátkou dobu. Pak se bohoslužby konaly v Horních Počernicích "na zámku" (tehdy sloužil jako škola) jednou měsíčně, a to odpoledne. Protože "na zámku" měla pravidelné bohoslužby každou neděli Církev evangelická metodistická, zúčastňovali se členové ČCE i těchto shromáždění. Společně se scházela jednou týdně také mládež. Po roce 1948 se ironií osudu podařilo vyřešit problém shromažďování. Za vlády komunistů nebylo možno se scházet ve škole jako dříve. Naskytla se však možnost konat bohoslužby v čalounicko - sedlářské dílně bratra Smlsala, kterému komunisti zakázali provozovat živnost. Nabídl tedy dílnu sboru. Sbor velmi rád tuto nabídku přijal, svépomocí dílnu adaptoval, a tak začala po válce opět samostatná sborová práce. V roce 1950 byl udělen souhlas ke zřízení farního sboru Českobratrské církve evangelické se sídlem v Horních Počernicích.
Na začátku sedmdesátých let se sbor dostával do stále obtížnější situace s udržením sborové místnosti v bývalé dílně. Ta náležela k obytnému domu, kde ovšem v přízemí sídlila pošta, která vyvíjela neustálý tlak na bratra Smlsala, aby jí dílnu uvolnil pro skladování balíků. V té době Synodní rada ČCE naléhavě potřebovala bytové prostory pro své zaměstnance. Jelikož měla k tomuto účelu k dispozici peníze, došlo v roce 1978 k dohodě se staršovstvem v Horním Počernicích o uskutečnění stavby na sborové parcele. Původní záměr postavit faru s modlitebnou byl stavebním úřadem zamítnut. Současně totiž probíhala stavba sborového domu Církve bratrské a komunistické úřady nechtěly další církevní stavbu v Počernicích dovolit. Navzdory těmto překážkám prosadil kurátor J. Šlechta s pomocí Synodní rady stavbu dvou bytových jednotek a archivu v suterénu. Ujal se zajištění celé stavby od zadání projektu přes získání stavitele a stavebních dělníků až po stavební a finanční dozor. Stavba byla na popud StB ze strany stavitele záměrně zdržována a prodražována (docházelo ke krádežím materiálu), takže kurátor Šlechta musel vyvinout značné úsilí, aby byla vůbec úspěšně dokončena. Dům pak skutečně sloužil jako bytovka a také "archiv" po určitou dobu jako sklad tajně dovezených biblí a jiné náboženské literatury, která byla odtud dále distribuována po celém Československu. Shromažďovací místnost tak zůstala nadále v dílně u Smlsalů ve dvoře za poštou.
V roce 1990 se opět řešila otázka shromažďovacích prostor (dědicové rodiny Smlsalů chtěli dílnu využít komerčně a sbor nebyl schopen platit tak vysoký nájem). Nová modlitebna byla zřízena v suterénu na faře. Místnost označená ve stavebních plánech jako archiv nikdy svému oficiálnímu účelu plně nesloužila; skrytým záměrem jejího vybudování bylo využití k bohoslužbám, a tak bývalý "archiv" na faře - po nutné rekonstrukci - uspokojivě slouží přes 20 let jako modlitebna.