Křížová cesta na Petříně

V kostele svatého Vavřince byla sloužena první pobožnost křížové cesty v Čechách roku 1733. Na cestě ze Strahova bylo poté roku 1738 postaveno šest barokních kapliček[1], „jejichž vzdálenost od sebe byla 10 kroků, stejně velká jako u původní Křížové cesty na vrchu Kalvarii v Jeruzalémě.“ Pět kaplí bylo oboustranných, jedna kaple měla jen jeden výklenek, dvanácté zastavení bylo na zdi kostela ve výklenku, kde je dnes socha svatého Vojtěcha, a třináctým a čtrnáctým zastavením byly kaple Kalvárie (1735) a kaple Božího hrobu (1738).
Roku 1836 byly zpustošené kaple zbořeny a zásluhou hraběte Karla Chotka nahrazeny čtrnácti novými, vzdálenými od sebe v průměru 35 metrů. Vysvěceny byly 16. září 1838 a do své správy je převzala obec pražská. Byl ustanoven spolek, který se staral o její údržbu. Výchozím místem této nové cesty byl kostel svatého Karla Boromejského pod Petřínem.
Kaple mají toskánskou edikulu uzavřenou trojúhelníkovým štítem. Na jeho vrcholu je kamenný křížek. Nové kaple stavěl Josef Kranner, obrazy v kaplích namaloval malíř Josef Führich, jejich obnovu provedl roku 1884 malíř Jakub Schikaneder. Spolu s malbami bylo obnoveno i sgrafito Kristova vzkříšení na fasádě kaple Kalvárie, které je zhotoveno podle kartonu Mikoláše Alše z roku 1898.