Kaple Božího hrobu na Zderaze

Kaple Božího hrobu na Zderaze je jedním ze dvou pozůstatků zaniklého kláštera křižovníků - Strážců Božího hrobu. Druhou zachovanou budovou je bývalé probošství, dnes využívané ČVUT jako budova G.
Místní název Zderaz se podle pověsti odvozuje od jména družiníka krále Vratislava, který zde roku 1115 založil kostel svatého Petra a Pavla a v něm byl i pochován. V letech 1180-1190 osada patřila dvěma českým šlechticům Kojatovi a Všeborovi z rodu Hrabišiců, kteří darovali svůj majetek včetně kostela řádu křižovníků - Strážců Božího hrobu řehole svatého Augustina a jelikož ves tímto přišla o svůj farní kostel, založili nedaleký románský kostel svatého Václava.
V roce 1419 byl klášter vypleněn husity, jeho obyvatelé povražděni a kostel svatého Petra a Pavla pobořen. Křížovníci Božího hrobu se do něj vrátili až v pobělohorském období během rekatolizace Čech. V roce 1715 byl položen základ nového kostela (resp. zásadní přestavby), a to díky velkému soukromému odkazu pražského měšťana Mazánka (daroval 10 000 zlatých) a daru císaře Karla VI., který věnoval 20 000 zlatých. Vysvěcení stavby proběhlo roku 1721, kostel byl přestavěn podle návrhu Jana Blažeje Santiniho.
V této době byla ke kostelu ze severu přistavěna i kaple Božího hrobu, do níž se původně vcházelo z kostela. Kaple Božího hrobu byla postavena podle vzoru kaple uvnitř Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. Stavebně se ale od svého vzoru odlišovala. Kromě toho, že nestála samostatně, byl prostor její vstupní Andělské kaple zvětšen oproti hrobové komoře. Kaple je postavena ze smíšeného zdiva a je omítnuta. Do omítky jsou vyryty falešné rýhy imitující kvádříkové zdivo. Vstupní portál je tesaný, za ním se nachází obdélná předsíň klenutá valenou klenbou. Úroveň podlahy kaple je níže, proto se do ní sestupuje třemi stupni schodiště. Předsíň osvětlují dvě protilehlá lomená okénka v bočních stěnách. Vlastní místo Božího hrobu je klenuto valenou klenbou a osvětleno malým obdélným okénkem v západní zdi. V kapli se nedochoval žádný inventář. Protože průčelí kaple bylo původně tvořeno severní zdí kostela, na počátku 20. století při rekonstrukci vznikla jeho nová podoba.
Dne 24. července 1784 byl klášter v rámci josefínských reforem zrušen. Budovy a pozemky byly předány c. a k. eráru a využívány armádou jako kasárna. V letech 1871–1874 byl na místě kláštera postaven komplex budov ČVUT, který do svého využívání začlenil budovu proboštství. Roku 1904 byl kostel zbořen a spolu s ním nízké stavby k němu přiléhající, s vyjímkou kaple Božího hrobu.

Budova bývalého probošství