Innsbruck - Karmeliterkirche

Litograf Johann Nepomuk Kravogl a jeho manželka Theresia se mnoho let pokoušeli založit v Innsbrucku karmelitánský klášter. Naráželi na odpor jak z liberálních kruhů, tak z opatství Wilten, které se obávalo, že přijde o část darů od obyvatelstva. V roce 1845 získal Kravogl 1845 jak císařské schválení, tak takzvaný Memminger Schlössl, což bylo staré středověké sídlo ve Wiltenu, které v letech 1634 až 1794 patřilo klášteru Neustift. V květnu 1846 přišly do kláštera první tři jeptišky s představenou Marií Aloisií Diechtl z mateřského kláštera na pražských Hradčanech.
Původní budovy nebyly pro klášter vhodné, proto byl v letech 1847 - 1848 vybudován nový klášter, a v roce 1850 klášterní kostel zasvěcený svaté Tereze z Ávily. Během druhé světové války byl kostel a části kláštera zničeny bombardováním.
Zatímco původně byl klášter obklopen poli, brzy se ocitl uprostřed rychle se rozvíjejícího města. V roce 1856 bylo poblíž postaveno dnešní hlavní nádraží. Vzhledem k tomu již místo nebylo pro karmelitánky vhodné a plány na přestěhování kláštera existovaly již od počátku 20. století. V 90. letech 20. století poskytlo město Innsbruck karmelitánkám pozemek nad Mühlau. Nový klášter byl postaven v letech 1999 až 2003. Po přestěhování sester byly klášterní budovy ve Wiltenu v roce 2004 zbořeny a na jejich místě byly postaveny obytné budovy. Zachován zůstal pouze bývalý klášterní kostel.