Index → Sakrální architektura → Rakousko → Mariazell → Mariazellská bazilika

Mariazellská bazilika

Mariazellská bazilika je nejvýznamnějším poutním místem v Rakousku, a to díky dřevěné, pozdně románské sošce Panny Marie zvané Magna Mater Austria, jíž katoličtí věřící připisují zázračnou moc. Pouti k sošce jsou zaznamenány již ze 12. století. Habsburkové tradici posílili v rámci protireformační kampaně a dali jí i národní ráz. Poutě zakázal sice císař Josef II., ale po jeho smrti se tradice obnovila. V současnosti Mariazell navštěvuje každoročně kolem milionu poutníků.
Mariazellská bazilika představuje unikátní spojení gotické a barokní architektury. Původní gotický kostel byl postaven ve 14. století. V letech 1420 a 1474 ovšem vyhořel. V letech 1644 -1 683 proběhla obnova a přestavba v barokním slohu podle návrhu Domenica Sciassia. K centrální gotické věži připojil dvě barokní. Hlavní barokní oltář vytvořil Johann Bernhard Fischer. Každá z dvanácti postranních kaplí má rovněž vlastní barokní oltář. Před hlavním vchodem stojí dvě sochy v životní velikosti vytvořené Balthasarem Mollem v roce 1757. Na levé straně stojí uherský a polský král Ludvík I. Veliký a vpravo český kníže a moravský markrabě Vladislav Jindřich.

Mariazellská bazilika

Mariazellská bazilika

Mariazellská bazilika

Mariazellská bazilika

Mariazellská bazilika

Mariazellská bazilika

Mariazellská bazilika

Mariazellská bazilika

Mariazellská bazilika