Bratislava - Lurdská jeskyně

Zážitek z návštěvy Lurd v roce 1881 inspiroval vdovu hraběnku Gabrielu Szápáry k vybudování lurdské jeskyně v Bratislavě. Získala souhlas města pro její zřízení v opuštěném kamenolomu na Hluboké cestě a také podporu dalších příznivců. V zakládající listině z roku 1889 se zavázala jeskyni spravovat a udržovat. Těžší terénní úpravy v kamenolomu včetně výklenku pro sochu provedla firma Jana Rumpelmayera na vlastní náklady. Revitalizační práce financoval Okrášlovací spolek. Sochu Lurdské Panny Marie věnovaly dělnice z textilní fabriky. Posvětil ji farář Karel Rimély 18. září 1892 na závěr procesí od Dómu svatého Martina na Kalvárii.
V roce 1901 založila hraběnka fundaci v kostele kapucínů, kteří spravovali i Kalvárii, aby u lurské jeskyně každoročně odsloužili zpívanou mši.
Hraběnka zemřela v roce 1912. Na udržování jeskyně po její smrti pamatovala už ve zřizovatelské listině, když jeskyni věnovala 2000 korun. Péče o jeskyni převzala její dcera Helena, vzdala se jí roku 1922 kvůli finančním obtížím a správu jeskyně předala bratislavské farnosti sv. Martina. Po zřízení samostatné farnosti na Kalvárii s františkánskou správou se od roku 1933 až do roku 1950 o jeskyni starali její řeholníci. V roce 1942 významně prodloužily betonovou zeď pro osazení děkovných tabulek.
Socha Lurdské Panny Marie byla z obavy před zničením během přechodu fronty 2. světové války přemístěna do kostela milosrdných bratří a tam přetrvává dosud. V jeskyni ji nahradila sádrová socha Panny Marie, která byla válečnými událostmi poškozena. V roce 1946 dala kalvárská farnost zhotovit novou sochu Panny Marie z bílého mramoru u sochaře Fraňa Gibaly. Po osazení v jeskyni ji posvětil biskup Michal Buzalka 1. května 1946.