Londýn - St Olave Hart Street

První zmínky o kostelu svatého Olafa pocházejí ze 13. století. Je zasvěcen králi Olafovi II. Norskému, patronovi Norska, který bojoval po boku anglosaského krále Æthelreda Nerozhodného proti Dánům v bitvě u London Bridge v roce 1014. Po své smrti byl kanonizován a kostel sv. Olafa byl zřejmě postaven na místě bitvy. Spojení s Norskem bylo posíleno během 2. světové války, kdy sem během svého exilu chodil na bohoslužby norský král Haakon VII.
Kostel svatého Olafa byl přestavěn ve 13. století a poté znovu v 15. století. Současná budova pochází z doby kolem roku 1450. Kostel přežil Velký požár Londýna díky zákroku sira Williama Penna, otce slavnějšího Williama Penna (zakladatele Pensylvánie), a jeho mužů z blízkých námořních loděnic. Nařídil mužům, aby vyhodili do povětří domy obklopující kostel a vytvořili tak protipožární bariéru. Plameny se dostaly do vzdálenosti asi 100 yardů od budovy, ale pak vítr změnil směr a zkáze tak unikl jak kostel sv. Olafa, tak řada dalších kostelů na východní straně města.
Kostel však byl v roce 1941 během londýnského Blitzu zničen německými bombami. Byl obnoven v roce 1954, přičemž král Haakon VII. předsedal slavnostnímu znovuzasvěcení, během kterého zde byl uložen kámen z trondheimské katedrály.