Matěj a Daník

Zkusila jsem proložit fotografie některými Matýskovými perlami. Třeba vám to něco připomene :-)

- Matýsku, vem si, prosím, pyžamko.
- A proč ? (Aniž by Matěj vůbec zvednul hlavu od hraček, protože ví, že v téhle chvíli ješte o nic nejde)
- Aby si nenastydl a nebyl nemocný.
- Ale mě to nejde.
- Tak to zkus.
- Já to nechci zkusit, je to pro mě moc složitý.
- Matýsku, ja vím, že si umíš obléct pyžamko.
- Ale když já nechci jít spinkat.
- Matýsku, vem si pyžamko, nebo nastydneš.
- A proč ?
- Protože ti to říkam !!! A počítám do tří: jedna, dva, ...
- (Matěj aniž by zvednul hlavu) A proč neřekneš další čísla ?
- Až řeknu tři, tak tě potrestám !!!
- A jak ? (se zájmem)
- Strčím tě pod studenou sprchu !
- A proč ?
- Abych tě potrestal, že sis ještě pořád nevzal pyžamko !!!
- Ale já nechci pod studenou sprchu.
- Tak si vem to pyžamo !!! Počítám znovu: jedna, dva, a jedna jsou ...
- Kdy řekneš tři ?
...

Jak se dopravuje elektrický proud ? To se v elektrárně nacpe do drátů, ty se rozřežou na menší kusy, naloží na vlak, dopraví do místa spotřeby a už nám to svítí :-)

Je v žaludku teplo ?
Je.
A nezkazí se tam ten jogurt ?

Na hřiště
Nastalo jaro, sluníčko krásně svítí, je třeba vyrazit s dětmi na hřiště. Do batůžku přibalíme: svačinku a džusík pro Matěje, piškotky a čajíček pro Daníka, čepičky proti zimě, čepičky proti horku, krém na opalovaní, sluneční brýle, mikinky, kompletní sadu náhradního oblečení, protože Matěj se jistě zmáčí, kyblíček, konvičku, bábovičky, lopatičky, hrabičky, luk a šíp, Matějovo kolo, nezapomenem helmu, reflexní vestu a klíč správné velikosti, kdyby se Matýsek náhodou byl ochotný učit jezdit bez postranních koleček, přibalíme kolečkové brusle, chrániče na ruce, kolena i lokty, fotoaparát, protože děti budou dneska urcitě obzvlášť roztomilé, a optimisticky i knížku na čtení - co kdyby si třeba Matěj hezky hrál a Daník náhodou usnul ? Zcela zmoženi dvouhodinouvou přípravou dorazíme na hřiště, abychom zjistili, že Daník se právě pokakal, a věci na přebalení zůstaly v předsíni na botníku.

Krocan občanský
Žije na poušti, vypadá jako ryba, umí lítat, má fialovou hlavu a líhne se z brambůrek.

Matýsek potřebuje čůrat. I odebere se na záchod, posedí, popřemýšlí o složitostech světa. Po dvaceti minutách se oblékne, spláchne, umyje si ruce, .. načež si vzpomene, že chtěl jít vlastně původně čůrat, na což úplně zapomněl.

Na tomto míste vysvětlení k fotkám: na první kojí Matěj svou oblíbenou hnědou opičku. Na druhé se Daník poprvé postavil !

Příprava na výlet
(autentická miniaktovka pro čtyři herce: otec, matka, první syn, druhý syn)

Matka: Pojďte už konečně !
1. syn: Maminko, viděla jsi někdy vesmír ?
Matka : Koukám na něj každý den, proč sis, prosím tě, sundal spodky, když sis měl vzít kalhoty.
2. syn: Tatatatatatatata
Otec: Nevíte, kde mám botu ?
1. syn: A chtěla by ses tam někdy podívat ?
Otec: Už od rána jsem ji neviděl.
2. syn: Aaaaaaaaaaaaaaaaaaaaaa
Matka: Jestli si hned nevezmeš kalhoty, půjdeme bez tebe. Ja nevím, letět do vesmíru bych se asi bála.
1. syn: A na kterou planetu se nemůže letět ?
Matka: Už jsi našel tu botu ? Matěji, to snad není možný ! Proč sis navlík kalhoty přes tepláky !?
Otec: Na Venuši nemůže nikdo přistát, protože tam prší kyselina sírová. A taky je tam spousta sopek.
2. syn: Dadadadadadadadada
1. syn: A co když na Venuši pošleš něco horkýho ?
Matka: Tak se nic nestane. A kde byla (ta bota) ?
...

Daník o nás někdy zřejmě nemá nejlepší mínění.

Zpět