Olomouc - kostel svaté Kláry

Klášter klarisek byl v Olomouci založen podle pověsti Kunhutou ze Žerotína ve 40. letech 13. století vedle špitálu svatého Ducha na Předhradí. Podle listiny vložené do základního kamene při barokní přestavbě kláštera byl konvent dostavěn již roku 1250. První písemná zmínka o olomouckém klášteře klarisek pochází však až z roku 1298 z listiny krále Václava II. Klášter byl původně zřejmě vybudován ve stylu rané gotiky. Původní klášterní kostel svaté Kláry stával na místě dnešního kostela. V první polovině 18. století byl klášter v havarijním stavu, a proto byla roku 1754 zahájena jeho radikální barokní přestavba. Nejprve vzniklo na skále podél městských hradeb severní křídlo konventu s refektářem dokončené roku 1759. Následovala obě boční křídla, přičemž byly původní budovy kláštera zcela odstraněny, místy až do podloží skály. V roce 1772 bylo započato s přestavbou kostela svaté Kláry podle plánu olomouckého stavitele Václava Bedy, od roku 1780 zde pravidelně probíhaly bohoslužby. Na základě patentu císaře Josefa II. byl však klášter klarisek jako jeden z prvních v Olomouci v roce 1782 zrušen a jeho budovy byly předány kněžskému semináři. Ten byl po dvou letech přestěhován na Klášterní Hradisko a z kostela se stala univerzitní knihovna. Většina klášterních budov byla v té době přeměněna v kasárna. Od roku 1951 je po rozsáhlé úpravě a adaptaci v bývalých klášterních budovách i kostele umístěno olomoucké Vlastivědné muzeum.