Olomouc - kostel Neposkvrněného početí Panny Marie

Pozdně gotický kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v dnešní Sokolské ulici byl původně vystavěn jako kostel kláštera františkánů na tzv. Bělidlech, severně od městských hradeb.
Klášter s kostelem, který má typické františkánské zasvěcení, byl vystavěn z podnětu charismatického kazatele a minoritského generálního vikáře Jana Kapistrána v letech 1454-1468. Olomouc se stala po polovině 15. století opěrným bodem Kapistránových misijních cest do českých zemí. Kazatel město navštívil v letech 1451 a 1454. Jeho kázání proti utrakvistické církvi a proti Židům našla živnou půdu. Roku 1454 došlo k vypuzení Židů ze všech moravských královských měst, tedy i Olomouce. Kostel byl vysvěcen roku 1468 za přítomnosti uherského krále Matyáše Korvína. Konvent františkánů pak pokračoval v Kapistránově misijním úkolu.
Kostel je prostou stavbou, což je pro stavby františkánů příznačné. Přestože byl kostel Neposkvrněného početí Panny Marie postaven po polovině 15. století, trojlodí čtvercového centrálního půdorysu je zaklenuto pouze jednoduchými křížovými klenbami.
Po roce 1525 byl klášter i s kostelem a přilehlou předměstskou částí Bělidla přičleněn novou linií hradeb k vnitřnímu městu. Tím se na dlouhou dobu (až do závěru druhé poloviny 19. století) uzavřel územní rozvoj města. Stavební úpravy v 90.-tých letech 20. století provázel archeologický průzkum, který přinesl četné zajímavé nálezy. Například odhalil skutečnost, že po dlouhá staletí nevědomky šlapali věřící v klášterním kostele po židovských náhrobcích, použitých při výstavbě kostela jako stavební materiál v podlaze.
V současné době patří klášter s kostelem konventu dominikánů, působících také u svatého Michala.