Kutná Hora - kostel svaté Barbory

Chrám svaté Barbory v Kutné Hoře byl od počátku stavěn jako reprezentativní stavba, která měla demonstrovat bohatství kutnohorských měšťanů. Podle kanonického práva měla původně status pouhé kaple. Chrám je odrazem dobového napětí mezi Prahou a Kutnou Horou a také mezi Kutnou Horou a sedleckým klášterem, na jehož pozemku bylo město vybudováno a jehož vlivu, ač bylo městem královským, podléhalo. Proto byl kostel také vybudován za městskými hradbami na pozemku pražské kapituly.
Prvním projektantem a stavitelem kostela svaté Barbory byl Jan Parléř, syn stavitele Svatovítské katedrály Petra Parléře. Jan Parléř vystavěl nejstarší část stavby s věncem obvodových kaplí podle vzorů francouzských katedrál. Původně budované trojlodí bylo brzy rozšířeno o široké vnější lodi, avšak s příchodem husitských válek byla stavba poprvé na šedesát let přerušena. Práce na kostele byly znovu obnoveny v roce 1482, nejprve zde pracovali místní stavitelé, kteří pokračovali v parléřovském duchu.
Od roku 1489 až do své smrti roku 1506 pracoval na dostavbě kostela Matěj Rejsek - dostavěl chór, síťovou žebrovou klenbu dokončenou roku 1499, a také příslušnou část vnějšího opěrného systému.
Od roku 1512 řídil stavbu královský stavitel Benedikt Ried. Bazilikální trojlodí změnil na halové a navrhl krouženou klenbu, která však byla provedena až po jeho smrti roku 1534.
Podle Rejtova projektu se stavělo i po jeho smrti roku 1534, avšak s postupným poklesem těžby stříbra opět docházely finanční zdroje, a tak byly v roce 1558 práce definitivně zastaveny, aniž by došlo k vybudování poslední části pětilodí, pravděpodobně o rozsahu dalších 4 až 6 klenebních polí.
Koncem 19. století byl chrám o jedno pole prodloužen a uzavřen pseudogotickým průčelím.