Hrob - kostel svaté Barbory

Město Hrob bylo původně hornickou osadou, která byla v majetku tepelského kláštera a od roku 1282 se stala majetkem kláštera oseckého. V roce 1282 byl také založen kostel, který byl původně raně gotický. V roce 1447 byl Hrob povýšen na královské horní město. V letech 1595 – 1602 byl kostel renesančně přestavěn. Přestavbu inicioval pražský arcibiskup Zbyněk Berka z Dubé a měla umožnit upevnění katolické víry v tehdy téměř zcela luteránském městě (v Hrobu prý tehdy zbyly jen čtyři katolické rodiny). V roce 1617 město Hrob vstoupilo do dějin, když pražský arcibiskup Jan Lohelius nechal zbourat zdejší evangelický kostel a tato událost se stala jedním z podnětů povstání českých stavů proti Habsburkům. V 19. století byl kostel upraven pseudogoticky.
Kostel je jednolodní stavba s trojboce zakončeným presbytářem, s obdélnou sakristií na severní straně, s přístavkem na jižní straně a s hranolovou věží nad západním průčelím. Na jižní straně lodi se dochoval původní pozdně gotický portál. Zařízení kostela je převážně pseudogotické, oltářní obraz je dílem Václava Vavřince Reinera. V sakristii je pozdně gotická křtitelnice.

Socha svatého Josefa před kostelem pochází z roku 1750.