Teplice - památník židovské synagogy

Teplice mají dlouhou tradici židovského osídlení. První zmínka o Židech z Teplic pochází z roku 1414, od druhé poloviny 15. století již v Teplicích funguje ustanovená židovská obec, v 50. letech 17. století tvoří Židé zhruba jednu třetinu obyvatel města – 231 osob. V roce 1930 se k místní ŽNO hlásilo přes tři a půl tisíce osob, skutečný počet židovských obyvatel Teplic byl však mnohem vyšší, přes 6 tisíc. To z Teplic dělalo druhou největší židovskou obec v Čechách, hned po Praze.
Židé v Teplicích žili až do roku 1781 v ghettu umístěném jihovýchodně od hlavního náměstí. Zdejší stará synagoga z poloviny 16. století byla v 19. století už samozřejmě nedostačující. Proto byl v roce 1879 ustanoven spolek pro výstavbu nového teplického židovského templu. Jako hlavní architekt byl v létě 1880 vybrán Hermann Rudolph, který již v Teplicích pomáhal dostavět budovu městského divadla a poté se zde usadil natrvalo. Stavba byla navržena v neorenesančním slohu s maurskými prvky. Avšak zcela evidentně byla inspirována, ne-li přímo ovlivněna, jedním z nejvýznamnějších synagolních architektů v celém Rakousko-Uhersku, Wilhelmem Stiassnym. Ihned v březnu 1880 se začalo stavět, stavba však musela být v roce 1881 přerušena. Čtyři nosné sloupy, které měly nést centrální kopuli, musely být zcela strženy a jejich základy bylo nutno ještě prohloubit a zdokonalit. Radil při tom jiný známý architekt – Josef Mocker, který v té době právě dokončoval stavbu jiné reprezentativní stavby – katedrály sv. Víta. Nová synagoga byla slavnostně zasvěcena 10. června 1882.
V noci ze 14. na 15. března 1939 byla při místních nepokojích synagoga zapálena a do rána zcela vyhořela. Z více než 6 tisíc teplických Židů přežilo 2. světovou válku jen několik desítek osob. V roce 1994 byl vybudován památník synagogy.

Původní podoba synagogy