Parma - San Rocco

Stavba kostela San Rocco byla zahájena v roce 1528 na základě slibu občanů během morové epidemie: péče o stavební práce byla zpočátku svěřena bratrstvu San Giovanni decollato, ale v roce 1564 přešla na jezuity.
Na návrhu stavby (s centrálním půdorysem, což je pro jezuitský kostel výjimečná záležitost) se podíleli jezuitští architekti Giuseppe Valeriano, Giorgio Soldati, Giovanni de Rosis, Luca Bienni a Tommaso Blandino.
Ve druhé polovině 16. století byla u kostela postavena jezuitská kolej a v roce 1599 byly zahájeny univerzitní kurzy .
Kostel byl kompletně přestavěn v 18. století : práce začaly 17. října 1737 pod vedením Edelberta dalla Nave a skončily 31. července 1750. V roce 1754 byla ke kostelu přistavěna přes 50 metrů vysoká zvonice.
Po vyhnání jezuitů z parmského vévodství nařízeném Ferdinandem di Borbone (8. února 1768) svěřila obec kostel otcům lazaristům; když byli i ti zakázáni (1810), byla stavba svěřena uršulinkám , které ji v roce 1916 vrátily jezuitům .