Řím - Santa Pudenziana

Bazilika Santa Pudenziana je nejstarším známým křesťanským bohoslužebným místem v Římě. Byla postavena nad domem z 2. století, pravděpodobně za pontifikátu Pia I. kolem roku 140 n. l., současná stavba pochází ze 4. století. Kostel je zasvěcený svaté Pudenzianě, sestře svaté Praxedy a dceři svatého Pudense. Existují ovšem pochybnosti, zda svatá Pudenziana vůbec kdy existivala, starobylý název se pravděpodobně váže spíše k názvu domu - Domus Pudentiana.
Pro stavbu kostela bylo využito části římských lázní, která je stále viditelná v konstrukci apsidy. Kostel sloužil jako papežská rezidence, dokud roku 313 nevěnoval císař Konstantin I. papežům místo něj Lateránský palác. Ve 4. století, během pontifikátu Siricia, byla budova přeměněna na baziliku.
Unikátní je také pozdně antická mozaika v apsidě, datovaná přibližně do konce 4. století. Mimo jiné je pozoruhodná svou ikonografií - Kristus je reprezentován už jako lidská postava a ne jako symbol, jako je jehně nebo dobrý pastýř, jak bylo v raně křesťanských obrazech obvyklé. Kristus sedí na trůnu pokrytém drahokamy a má na sobě zlatou tógu s fialovým lemováním. Sedí mezi svými apoštoly, kteří mají oblečeny senátní tógy a mají velmi živé, individuální výrazy. Nad Kristem je Golgota s velkým, drahokamy pokrytým křížem a okolo jsou rozmístěny symboly čtyř evangelistů. Tyto ikonografické symboly, anděl, lev, vůl a orel, jsou nejstaršími dochovanými symboly evangelistů.