Jan Blažej Santini-Aichel

Stavby považované za autorsky nesporné:

• Deštné v Orlických horách, Kostel svaté Máří Magdaleny, 1723, novostavba. Autorství nedoloženo, charakter stavby a korespondence svědčí pro jeho přiznání.
• Horní Bobrová, část obce Bobrová, kostel sv. Petra a Pavla, 1714–1722, přestavba. Autorství nedoloženo, vyplývá ze slohového rozboru.
• Horušice, bývalá rezidence sedleckého kláštera cisterciáků, kolem roku 1720, novostavba. Autorství není přímo doloženo. Kompozice výrazně odpovídá autorovu stylu.
• Hořiněves, zámek, po 1720 přestavba a přístavba. Autorství není doloženo. Příznačné santiniovské rysy směřují k jeho uznání.
• Hubenov, hospodářský dvůr s opatským zámečkem, 1728–1734, 1738, novostavba. Autorsky není doloženo, koncepce svědčí pro zahrnutí do jeho děl.
• Humpolec, farní kostel sv. Mikuláše, 1716, 1721–1722, oprava a přestavba. Autorství vyplývá ze slohového rozboru stavby.
• Hradec Králové, biskupská rezidence v Hradci Králové, 1715–1719, novostavba zadní části objektu. Autorství doloženo jen údaji z evidence výdajů, ale celá koncepce západního křídla dokládá Santiniho dílo.
• Hradec Králové, kaple sv. Klimenta, 1714–1717, novostavba. Autorství nedoloženo, vyplývá ze slohové argumentace.
• Chlumec nad Cidlinou, zámecká kaple Zvěstování P. Marie, asi po 1730, novostavba dle staršího projektu. Autorství nedoloženo, styl přes změny detailů je nesporně santinovský.
• Chlumec nad Cidlinou, zámek Karlova Koruna, 1721–1723, novostavba. Autorství doloženo záznamem z roku 1734.
• Chotouň, Kostel svatého Prokopa, 1708–10, novostavba. Autorství doloženo.
• Chrast u Chrudimi, kostel Nejsvětější Trojice, před 1717, dílčí úprava kněžiště. Autorství není doloženo, vyplývá ze slohového rozboru úprav.
• Chrašice, včleněno do města Chrast u Chrudimi, kostel sv. Martina, do 1720, přestavba a dostavba. Autorství není archivně doloženo, vyplývá ze slohového rozboru.
• Kalec, hospodářský dvůr s opatským zámečkem, do 1716, novostavba. Autorství není prameny doloženo, ale kompozice odpovídá jeho stylu.
• Kladruby u Stříbra, klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie, svatého Wolfganga a svatého Benedikta, 1711–1721, oprava a přestavba. Autorství je archivně doloženo. Velmi působivá barokní gotizace románské baziliky z chrámu vytvořila interiérově i exteriérově velmi pozoruhodnou stavbu.
• Kozojedy, kostel sv. Mikuláše, 1724–1727, přestavba a dostavba. Autorství není přímo doloženo. Styl zejména řešení průčelí kostela odpovídá autorově pozdní tvorbě.
• Křtiny (okres Blansko) poutní Chrám Jména Panny Marie a někdejšího premonstrátského proboštství, 1718–1750, novostavba s dílčími změnami. Autorství není archivně doloženo, všeobecně přijímáno pro celkovou koncepci. Křtinský areál je vynalézavým řešením v barokní architektuře i v oblasti krajinného urbanismu. Stavbu realizoval brněnský stavitel František Benedikt Klíčník.
• Lázně Bělohrad, zámek, 1720–1722, přestavba a dostavba. Autorství nedoloženo, po slohovém rozboru zahrnul v roce 1971 historik umění Viktor Kotrba.
• Mariánská Týnice, proboštství s poutním kostelem Zvěstování Panny Marie zvané dle uctívané sochy "Panny Marie od anděla pozdravené", 1710, 1720–1764, novostavba. Autorství nepřímo doloženo prameny. Architektura poutního areálu je symbolem uměleckého bohatství charakterizující období vrcholného baroka u nás.
• Mladé Bříště, kostel sv. Jana Křtitele, 1726, oprava. Autorství nedoloženo, ze slohového rozboru vyplývá, že východiskem oprav byl starší Santiniho návrh.
• Mladotice (okres Plzeň-sever), Kaple Jména Panny Marie, 1708–1710, novostavba. Autorství doloženo listinou nalezenou během rekonstrukce. Drobná architektura náleží k předním příkladům základních formálních rysů Santiniho architektury.
• Nadryby, výklenková kaple, do 1725, novostavba. Autorství není doloženo prameny, vyplývá ze slohového rozboru.
• Nebřeziny, rezidence kláštera v Plasech, Kondelův dům, do 1723, novostavba. Autorství není přímo doloženo. Zajímavé půdorysné i objemové formy nevelkého zámečku mají nepochybně santinovský charakter. Objekt byl barbarsky poničen novodobou adaptací, dnes slouží jako rodinný dům.
• Obyčtov, kostel Navštívení Panny Marie na půdorysu želvy, projekt do 1723, realizace 1730–1734. Autorství není přímo doloženo, vyplývá z architektonického tvaru stavby. Stavbu prováděl zřejmě Santiniho epigon stavitel František Witinhofer, který působil ve Žďáru nad Sázavou a okolí.
• Ostrov nad Oslavou, panská hospoda na půdorysu ve tvaru W a hospodářský dvůr, kolem roku 1720, novostavba. Autorství není přímo doloženo, neobvyklá konfigurace hlavní budovy odpovídá Santiniho projekčním výkonům.
• Ostrov u Stříbra (okres Tachov), kaple sv. Václava a sv. Vojtěcha, do 1728, novostavba. Autorství není archivně doloženo, vyplývá ze slohového charakteru stavby.
• Panenské Břežany, kaple sv. Anny, 1705–1707, novostavba. Autorství doloženo. Břežanská kaple je řazena mezi nejvýznamnější stavby celého evropského baroka.
• Plasy, konvent cisterciáckého kláštera, 1710–1740, novostavba. Autorství doloženo prameny. Rozsáhlé projektované stavební změny v areálu plaského kláštera představují přehled koncepcí v duchu vrcholně barokních architektonických principů. Na projektech a realizaci se podílelí téměř všichni významní architekti té doby u nás Jan Baptista Mathey, Jan Blažej Santini-Aichel a Kilián Ignác Dientzenhofer.
• Pohled (okres Havlíčkův Brod), 1714, proboštství kláštera cisterciaček, Vallis S. Mariae "Údolí blahoslavené Panny Marie", 1710–1714, novostavba. Autorství doloženo.
• Bílá Hora (Praha), poutní areál P.Marie Vítězné, 1710–1714, dostavba a úprava stavby. Autorství nedoloženo, odpovídá charakteru Santiniho díla.
• Praha-Hradčany, Pražský hrad, Kapitulní děkanství, 1705–06, přestavba. Autorství doloženo. Průčelí je vzorovým charakteristickým projevem Santiniho stylu.
• Praha-Hradčany, Pražský hrad, katedrála sv. Víta, mramorová prolamovaná chórová mříž oddělující presbytář od hlavní lodi, 1716, realizoval Ondřej Kraner. Autorství není doloženo. Zdůvodněně připsal historik umění Viktor Kotrba.
• Praha-Malá Strana, Colloredovský (Schönbornský) palác (čp.365-III), přestavba. Autorství nedoloženo, kompozice uličního průčelí má Santiniho charakteristické rysy. Na vrcholně barokní přestavbě se v dřívější etapě projekčně podílel architekt Giovanni Battista Alliprandi.
• Praha-Malá Strana, Nerudova, Kolovratský (Thunovský) palác, (čp.213-III), (dnes sídlo Italského velvyslanectví), projekt 1706, výstavba 1716–21, novostavba. Autorství doloženo.
• Praha-Malá Strana, kostel P.Marie Božské Prozřetelnosti, 1703–1717, provádění stavby s dílčími změnami staršího projektu patrně architekta Jeana Baptiste Matheye. Autorství doloženo.
• Praha-Malá Strana, Morzinský palác, (čp.256-III), 1713–1714, přestavba. Autorství nedoloženo, zdůvodněně připsal v roce 1938 architekt a historik architektury Oldřich Stefan.
• Praha-Malá Strana, Valkounský dům, (čp.211-III), po 1705, přestavba. Autorsky nedoloženo, průčelí svědčí pro Santiniho návrh.
• Praha-Nové Město, Karlov, tzv. Svaté schody u Kostela Panny Marie a svatého Karla Velikého při klášteře augustiniánů, 1708–11, novostavba. Autorství nedoloženo, připsáno již v roce 1936, podpořeno analýzou v roce 1976 historikem umění Janem Mukem ml.
• Rajhrad, kostel Povýšení sv. Kříže, projekt kolem roku 1720, realizace 1765–1766, přestavba a částečná novostavba. Autorství nedoloženo, řada znaků prokazuje, že je zcela autentickým projevem Santiniho představivosti.
• Rajhrad, proboštský kostel sv. Petra a Pavla, 1722–1730, novostavba s výjimkou západního průčelí. Autorství doloženo.
• Rajhrad, projekt proboštství a konventu benediktinů, po 1721, návrh a částečná realizace. Autorství doloženo Santiniho vlastními půdorysy uloženými ve státní knihovně v Bamberku. Realizace František Benedikt Klíčník.
• Rychnov nad Kněžnou, kostel Nejsvětější Trojice, 1714–1715, novostavba průčelí kostela. Autorství nedoloženo, představa hlavní dominanty jako centrály je pro Santiniho charakteristická.
• Rychnov nad Kněžnou, zámecká jízdárna, do 1723, novostavba. Autorství nedoloženo, vyplývá ze slohového charakteru stavby.
• Rychnov nad Kněžnou, zámek, 1719–1724, přestavba a dostavba. Autorství není přímo archivně doloženo, vyplývá z osobitého a pro Santiniho typického řešení.
• Sadová, zámek, kolem roku 1728, dostavba a úprava zámku, přiléhajícího dvora a nedalekého kostela sv. Jana Křtitele. Autorství nedoloženo, vyplývá z dochovaných ilustrací a těsných vazeb na majitele zámku Jana Schaffgotsche a Santiniho podílu na přestavbě Schaffgotschského, dnes Kounického, paláce na Novém Městě.
• Sedlec u Kutné Hory, hřbitovní kostel Všech svatých, kolem roku 1710, oprava a úprava. Autorství nedoloženo, vyplývá ze slohového charakteru stavby.
• Sedlec u Kutné Hory, klášterní Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele, 1703–1708, přestavba a náročná obnova středověkého chrámu. Autorství doloženo, stavba je první známou barokně-gotickou realizací na níž Santini plně rozvinul genialitu svého pojetí, které mu zajistilo další úkoly, jimiž ho doslova zahrnuli nejnáročnější stavebníci vrcholového baroka u nás.
• Skapce, bývalá rezidence kladrubských opatů, novostavba z roku 1718 resp. 1728. Autorství není archivně doloženo, dochované dokumenty svědčí pro pozdní Santiniho dílo. Užitková adaptace po roce 1960 významně negativně ovlivnila historickou a uměleckou hodnotu stavby.
• Slapy, kostel sv. Petra a Pavla, do 1716, přestavba. Autorství nedoloženo, vyplývá ze slohového charakteru stavby.
• Všehrdy, kostel sv. Prokopa, do 1732, přestavba a dostavba. Autorství nedoloženo, ač byla realizace téměř 10 let po autorově smrti, vyznačuje pozoruhodnou uměleckou propracovanost a Santiniho styl.
• Vyklantice, kostel sv. Jana Nepomuckého, projekt 1722, do 1727 realizace. Autorství nedoloženo, přes změny při realizaci je zcela zřetelná návaznost na Santiniho dispoziční typ a tvarosloví.
• Zbraslav, konvent cisterciáckého kláštera, 1700–1732, novostavba, provedeno částečně. Autorství doloženo. Podoba konventu dokládá, že Santiniho osobní charakteristické pojetí architektury bylo již v prvních dílech.
• Zvole (okres Žďár nad Sázavou), kostel sv. Václava, 1713–1717, přestavba a dílčí dostavba. Autorství nedoloženo, vyplývá ze slohového charakteru stavby. Kostel patří k nejpozoruhodnějším drobným Santiniho dílům.
• Žďár nad Sázavou:
  • dolní hřbitov, 1709, novostavba. Autorství nedoloženo, vyplývá i přes pozdější úpravy ze slohového charakteru stavby.
  • hospodářský dvůr zvaný Lyra, před 1722, novostavba. Autorství nedoloženo, vyplývá z celkové koncepce areálu.
  • hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice, kolem roku 1715, přístavba sakristie. Autorství nedoloženo, vyplývá ze stylu a podoby stavbičky.
  • konírny bývalé šlechtické akademie, do 1722, novostavba. Autorství nedoloženo, vyplývá ze slohového charakteru stavby.
  • poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, komplex s ambity, bránami a kaplemi, 1719–1722, ambity dokončeny až po roce 1735, novostavba. Autorsky doloženo. V rámci děl Jana Blažeje Santiniho-Aichela představuje osobitě nejvyhraněnější realizaci a vyvrcholení Santiniho tvorby. Již v roce 1994 byl zapsán do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
  • zámek, vzniklý přeměnou prelatury kláštera, vstupní křídlo a hlavní průčelí, 1722–1727 novostavba, částečně přestavěná. Autorství nedoloženo, vyplývá ze stylu a celkové podoby stavby.
  • úpravy klášterního kostela baziliky Nanebevzetí Panny Marie a svatého Mikuláše, po roce 1706, částečně přestavba interiéru. Autorství doloženo jen nepřímo, vyplývá z charakteristických santinovsky odvážných detailů přestavby.
  • studniční stavení konventu, asi kolem 1710. Autorství nedoloženo, vyplývá ze slohového charakteru detailů.
• Želiv, oprava a dostavba klášterního kostela Narození Panny Marie, 1714–1720. Autorství archivně doloženo.
• Želiv, oprava hřbitovního kostela sv. Petra a Pavla, do roku 1719. Autorství nedoloženo, vyplývá ze stylu, zejména řešení štítu západního průčelí stavby.