Astronomická věž Klementina

Úvodní stránka
České památky

Index

Jezuité působily na místě dnešního Klementina již po roce 1558, kdy tu měli klášter dominikáni. Ovšem jejich zásadní nástup přišel zásluhou Fridricha II. po prohrané bitvě na Bílé hoře. V té době vypudili dominikány z areálu a sami se pustili do výstavby nového komplexu. Staroměstská jezuitská kolej, podle kostela svatého Klimenta nazývaná Klementinum, svědčí o rozpínavosti a nadvládě jezuitů v Čechách. Je to největší jezuitská stavba na území České republiky, její výstavbě muselo ustoupit 32 domů, tři kostely, klášter a dvě zahrady. Po Pražském hradu je to druhý největší areál v Praze. Nejstarší část obrácenou do Křižovnické ulice stavěl od roku 1653 Carlo Lurago podle projektu Francesca Carattiho.
Klementinum dokončil v 18. století architekt František Maxmilián Kaňka, podle jehož projektu byly vystavěny budovy kolem třetího nádvoří a hvězdářská věž (1721 - 23), přestavěná roku 1748 architektem Anselmem Luragem. Na střeše věže je olověná socha Atlanta z roku 1727, pocházející z dílny Matyáše Bernarda Brauna.
Do astronomické věže Klementina se vstupuje vedle zrcadlové kaple. Na věž je možné se dostat pouze v rámci prohlídky, která kromě věže zahrnuje ještě barokní sál, nejstarší část klementinské knihovny. V interiéru věže jsou umístěny staré měřící přístroje, sloužící k meření času a zejména k pozorování hvězd. Fotografovat je zde bohužel zakázáno. Momentálně je věž pro veřejnost již dva roky uzavřena.

Astronomická věž

Rozhled

Astronomická věž

Astronomická věž

Z astronomické věže je vidět balkónek na střeše protější budovy, kde se v současnosti provádí meteorologická měření. Tato měření se v Klementinu provádějí pravidelně od roku 1775.

Astronomická věž

Pokračování