České památky
- Věž katedrály sv. Víta
- Zvonice sv. Mikuláše
- Malostranská mostecká věž
- Staroměstská mostecká věž
- Staroměstská radnice
- Prašná brána
- Astronomická věž
- Novoměstská radnice
- Jindřišská věž
- Petrská věž
- Zvonice sv. Pankráce
- Petřínská rozhledna
- Žižkovská věž
První kostel na místě dnešního svatovítského chrámu dal postavit v letech 926 - 30 kníže Václav. Byla to předrománská kruhová rotunda o průměru 13 metrů se čtyřmi protáhlými apsidami. Po roce 1060 dal kníže Spytihněv rotundu zbořit a na jejím místě začal s výstavbou velké trojlodní baziliky, která byla dostavěna až za Břetislava II. roku 1096. Byla dlouhá 70 metrů, se dvěma věžemi a příčnou lodí, se třemi apsidami a dvěma chóry, pod nimiž byly umístěny krypty. Tato bazilika stála až do roku 1344, kdy se u příležitosti povýšení pražského biskupství na arcibiskupství z iniciativy krále Jana Lucemburského a jeho syna Karla začalo s budováním nové rozsáhlé katedrály v gotickém slohu. Plány zhotovil Francouz Matyáš z Arrasu, který stavbu pojal ve stylu klasických francouzských katedrál. Tento sloh byl však v polovině 14. století už přežitý, což si uvědomil mladý švábský architekt Petr Parléř, který po Matyášově smrti roku 1352 v dostavbě chrámu pokračoval podle svých vlastních představ. Do své smrti roku 1399 stačil Parléř dokončit západní část kostela včetně spodních pater velké jižní věže, v jejíž dostavbě pak pokračovali jeho synové. Stavbu katedrály ukončily husitské války. V následujících staletích bylo učiněno několik pokusů o zahájení dostavby chrámu - například za Vladislava Jagellonského a Leopolda I., ale k cíli dospěla teprve Jednota pro dostavění chrámu svatého Víta, založená roku 1843. Práce probíhala v několika etapách. Nejprve dosavadní stavbu po roce 1865 restauroval architekt Josef Kranner, v roce 1873 byl pak položen základní kámen k dostavbě podle projektu architekta Josefa Mockera. Ten také práce vedl až do své smrti roku 1899, kdy jej vystřídal architekt Kamil Hilbert, který ji také roku 1929, u příležitosti předpokládaného svatováclavského milénia dokončil.
Velká věž katedrály stojící na jižní straně je vysoká 96,6 m. S její stavbou začal Petr Parléř roku 1396 a po jeho smrti až do roku 1406 pak ve stavbě pokračovali jeho synové. Při velkém požáru Pražského hradu roku 1541 byla poškozena, zvony, které se utrhly z prohořelých trámů, poškodily její kostrukci. Opravu pak provedl a do dnešního stavu věž dostavěl architekt Bonifác Wohlmut. Na věži jsou hodiny z roku 1552, přestavěné v roce 1688 hodinářem Petrem Naumannem, a největší zvon v Čechách, zvaný Zikmund, dílo Tomáše Jaroše z Brna z roku 1549, zdobený plastickými portréty Ferdinanda I. a Anny Jagellonské.
Interiér
V interiéru svatovítské věže je nádherný především pohled na obrovské zvony, včetně patrona českých zvonů - zvonu Zikmunda. V sobotu 15. června 2002, jen několik hodin po skončení parlamentních voleb, prasklo patronu českých zvonů Zikmundovi srdce. Zvon právě odbíjel u příležitosti poutního svátku svatého Víta. Jeho půltunové srdce prorazilo dřevěnou podlahu z masivních fošen a zastavilo se o další podlaží věže. Rozlomení srdce bylo způsobeno skrytou vadou materiálu - zhruba dvanácticentimetrovou prasklinou, která vznikla už v době výroby srdce na konci 19. století. Nové srdce vyková proslulý pražský zvonař Petr Rudolf Manoušek původní technologií, protože pokud by se srdce odlilo z ocelolitiny, mohl by prasknout plášť zvonu.
Rozhled
