České památky
- Věž katedrály sv. Víta
- Zvonice sv. Mikuláše
- Malostranská mostecká věž
- Staroměstská mostecká věž
- Staroměstská radnice
- Prašná brána
- Astronomická věž
- Novoměstská radnice
- Jindřišská věž
- Petrská věž
- Zvonice sv. Pankráce
- Petřínská rozhledna
- Žižkovská věž
Historie vzniku zvonice kostela svatého Mikuláše nebyla vůbec jednoduchá a jen vytrvalosti malostranských radních vděčíme za to, že se dnes Praha může chlubit jedním z nejkrásnějších evropských souvěží.
Ferdinand II. se rozhodl v rámci rekatolizace po Bílé hoře posílit postavení jezuitů v pražských městech, a daroval jim mimo jiné, k velké nelibosti malostranských, farní kostel svatého Mikuláše s farou a farní školou. Jezuité, podporováni ve svých počátcích bahatou fundací Albrechta z Valdštejna, postupně skoupili domy po severní straně kostela. V severozápadním dílu této zástavby stál kostelíček svatého Václava, románská rotunda, kterou nechali jezuité trochu rozšířit a malostranští obyvatelé dostali tento kostelík náhradou za svůj velký gotický farní kostel svatého Mikuláše. A když roku 1659 zemřel mladičký člen jezuitského řádu Václav František hraně Kolovrat a odkázal řádu veškeré své jmění, rozhodli se jezuité pro stavbu velkého řádového sídla - "domu professe". Malostranští nemohli proti jezuitům nic dělat, a tak se snažili jim pobyt na Malé Straně znepříjemnit alespoň celou řadou podmínek a omezení, které si pro stavbu "domu professe" vyhradili - předně měl být zachován kostelík svatého Václava, dále opatřena náhrada za faru a byt kostelníka, a především: měli jezuité zbudovat novou zvonici náhradou za starou věž kostela svatého Mikuláše a věžičku kostelíka svatého Václava. Ale ani po této dohodě se stavět hned nezačalo - průtahy způsobili jednak Kolovratové, kteří smlouvali o vyplacení odkazu Václava Františka a vymínili si, že jak "dům professe", tak nový kostel budou opatřeny kolovratským znakem, tak malostranský magistrát, který si kladl stále nové a nové podmínky. Například se kolem staveniště jezdilo dokola s těžkými formanskými vozy, aby se vyzkoušely dopravní podmínky a zjistilo se, jaká šířka ulic bude pro ně dostatečná. A tak byl "dům professe" dokončen až roku 1690, a přes veškeré záruky byl nakonec kostelík svatého Václava zlikvidován. Z budoucího kostela svatého Mikuláše však byly vykopány a vyzděny pouze základy průčelí, a to z toho důvodu, že jezuitům došly peníze. Nicméně základy průčelí byť zasypané znovu zeminou chtěly mít hotové, aby si malostranští nemohli znovu vymýšlet, kudy povede stavební čára.
Se stavbou kostela započali jezuité až poté, co nashromáždili potřebné peníze. Chtěli začít stavět již roku 1702, ale dva roky opět trvaly spory s magistrátem o umístění požadované zvonice. První etapu stavby kostela vedl Kryštof Dientzenhofer, který se rovněž musel zaručit, že dokud nebude postavena nová zvonice, nesmí být zbourána věž starého kostela svatého Mikuláše. Přední část kostela, ovšem bez věže, byla postavena do roku 1709, a poté další stavební práce opět na dlouho utichly.
Roku 1726 se jezuité znovu dostali s malostranskými do sporu, tentokrát kvůli budově gymnázia, ve které oproti původnímu ujednání usídlili nějaké nájemníky. Magistrát využil neshod s jezuity také k tomu, aby jim opět připomněl slíbenou zvonici u kostela svatého Mikuláše. Jezuité ovšem neměli peníze, a pro tentokrát se jim podařilo spory nějak urovnat. Ovšem pouze do roku 1737, kdy malostranští začali opět naléhat. A tehdy se už jezuité nemohli dále vymlouvat, a tak Kilián Ignác Dientzenhofer vypracoval plány na závěr kostela svatého Mikuláše a zpočátku pouze provizorní dřevěné zvonice, a posléze i definitivní zvonice. Roku 1750 byly do ještě nedokončené věže zavěšeny zvony, a následujícího roku byla věž dokončena. Poslední úpravy dokončil po Dientzenhoferově smrti Anselmo Lurago. Zvonice se nestala součástí kostela, ale zůstala podle dohody majetkem malostranské obce. Nad jejím vchodem je proto umístěn znak Malé Strany a měla i vlastní číslo popisné (kostely se nikdy nečíslovaly a nečíslují). Na ochozu věže konali službu městší hlásní, sby včas varovali před případným nebezpečím, hlavně před ohněm. Za komunistického režimu je vystřídali příslušníci StB; ty však nezajímala ohniska požáru, ale dění na ambasásách některých západních států, které odtud měli jako na dlani.
Interiér
Na věž vede 216 schodů a v jejích vnitřních prostorách je umístěna expozice Hudba pražských kůrů. Interiér zvonice svatého Mikuláše je snad nejkrásnější a nejpůsobivější ze všech pražských věží.
Rozhled
