New York

New York není třeba představovat. Navštívili jsme jej několikrát, a obešli základní pamětihodnosti, ale mnoho doporučení k návštěvě města dát nemůžeme. Jak nám řekl jeden kamarád ... v New Yorku je třeba jen tak bloumat a nasávat atmosféru města. Je samo o sobě fascinující jít po ulici lemované čtyřicetiposchoďovými domy. Představit si, že by člověk bydlel třeba ve 32. patře některé z těch zdánlivě tenoučkých jehel, a ten miniaturní, subtilní balkónek čnějící do prázdna kdesi ve výšce byl jeho útočištěm před uzavřenými zdmi. Absolutně si nedokážu představit, jak mohou lidé v tom mraveništi žít, ale je to fascinující podívaná.
New York má pět částí - Bronx, Brooklyn, Manhattan, Quenns a Staten Island. Turisticky nejzajímavější je Manhattan, podlouhlý ostrov v ústí řeky Hudson River. Předně nás možná překvapí, že Manhattan je několik mil dlouhý, a tak představa, že během jednoho dne projdeme pěšky všechna slavná místa New Yorku je dost naivní. Nejstarší osídlení města bylo v jižním cípu ostrova. Na samotné špičce se nachází Battery Park, odkud odplouvají lodě k Soše Svobody. Na Battery Park navazuje Financial District, kde stály budovy World Trade Center, a kde najdeme i slavnou Wall Street. Dále na sever leží čtvrtě Chinatown a Little Italy s nižší zástavbou. Další bloky mrakodrapů najdeme v centrální části Manhattanu, v blízkosti hlavního New Yorkského nádraží Pennsylvania Station. V jeho širším okolí najdeme Empire State Building, Chrysler Building, Rockefeller Center, slavné náměstí Times Square, a na východním pobřeží ostrova i sídlo Organizace spojených národů. Ještě o něco dále na sever najdeme jedinou velkou zelenou plochu na Manhattanu - Central Park. V jeho okolí se nachází řada muzeí, mimo jiné i Metropolitní mezeum umění. V severním okolí Central Parku začínají již čtvrtě nevalné pověsti, zejména Harlem. Jednou jsme byli ubytovaní v levném hotelu na rozhraní černošského a španělského Harlemu, a necítili jsme se zde nijak ohroženi. Je ovšem pravda, že v Mc Donaldu zde byli prodavači schováni za neprůstřelnými skly, skrz něž podávali zákazníkům jídlo jen malým otvorem.
Orientace na Manhattanu je velmi jednoduchá - síť ulic je až na vyjímky pravoúhlá, podélným směrem procházejí od jihu k severu široké ulice, avenue, číslované od východu k západu 1 - 11. Trochu zmatku do systému vnáší tři neočíslované, ale zato pojmenované bulváry - Madison, Lexington a Park Avenue. Ulice protínající avenue jsou číslovány od jihu 1 - 140, ... Vyjímkou z tohoto pravidla je jižní cíp Manhattanu, kde se nachází čínská čvrť a Financial District. Zde jsou ulice pojmenované, a ulice číslo 1 začíná až na sever odtud. Zcela mimo všechna pravidla protíná ostrov slavná Broadway. Ta totiž jediná narušuje pravoúhlou síť ulic, a prochází ostrovem šikmo. Nicméně, obává-li se návštěvník, jak se v několika milionovém městě plném mrakodrapů vyzná, nemusí se na Manhattanu opravdu ničeho obávat. Jak nad zemí tak v podzemní dráze (pod Manhattanem) je orientace velice snadná. Síť metra je ovšem složitá, a opustí-li návštěvník území Manhattanu, může se v ní asi pěkně zamotat.
Z ostatních částí města jsme neviděli prakticky nic. Pouze jednou jsme zabloudili v Bronxu, když jsme se pokoušeli najít benzínovou pumpu. Tady jsme se už skutečně dost báli, i když se nakonec ukázalo, že zcela zbytečně.

Po zničení dvojčat je Empire State Building opět nejvyšší budovou ve městě. Mrakodrap se nachází ve střední části Manhattanu na rohu 5. avenue a 34. ulice. Unikátem této 102 poschoďové, 381 metrů (443,2 s televizní věží) vysoké budovy je, že vydržela být více než 40 let nejvyšší budovou světa. To je v době překotného technického vývoje 20. století skutečně pozoruhodné. Budova je postavena ve stylu Art Deco, a byla dokončena roku 1931. Nahoru je možné se dostat soustavou výtahů, je ovšem třeba počítat s frontami nejméně na hodinu. Vnitřek budovy momentálně moc dobře nevypadá.

Pohled z Empire State Building směrem k jižnímu Manhattanu

Žluté taxíky, symbol New Yorku

Chrysler Building je budova s tak trochu smolnou historií. Byla dostavěna roku 1930, a po dlouhých čtyřiceti letech ukončila panování Eiffelovy věže mezi nejvyššími budovami světa. Se svými 318 metry překonala Eiffelovku o 18 metrů. Jenomže již za deset měsíců se musela sama sklonit před o hodně vyšší budovou, která vyrostla v jejím těsném sousedství - Empire State Building. Chrysler Building má zajímavou charakteristickou špičku, která ji výrazně odlišuje od ostatních budov ve městě. Je postavena rovněž ve stylu Art Deco.

Times Square není náměstí v pravém slova smyslu. Je to v podstatě jen širší prostranství na křižovatce Sedmé avenue a Broadwaye. Právě v jeho okolí se nachází nejvíc broadwayských divadel.

Flatiron Building, či Fuller Building, jak se budova dříve nazývala, je považována za patrně nejstarší newyorkský mrakodrap. Oproti těm dnešním vypadá jako směšný trpaslík, ale v roce 1902, kdy byla budova dokončena, byla jednou z nejvyšších ve městě. Proslula ale patrně hlavní díky svému elegantnímu trojúhelníkovému tvaru, který je dán tvarem stavební parcely na rohu 23. ulice s Pátou avenue a Broadwaí.

Ať již navštívíme v New Yorku cokoliv, jedno bychom si neměli nechat ujít - procházku přes Brooklyn Bridge. Tento most spojující jižní Manhattan s Brooklynem byl ve své době nejdelším závěsným mostem na světě. Byl dokončen roku 1883, a jako první spojil Manhattan s Long Islandem. Most je téměř dva kilometry dlouhý, určený především pro auta, ale pro pěší je o patro výš zřízena široká dřevěná lávka. Most je velmi hezký a zajímavý nejen sám o sobě, ale umožňuje dokonale vychutnat panorama New Yorku.

Poprvé jsme navštívili New York na jaře roku 2002, kdy na místě zničeného World Trade Centra zela již hluboká jáma, ale na okolních domech ještě byly velice zřetelné stopy zkázy.

Parkování je v New Yorku značný problém. Lépe je nechat auto někde dál, a do centra města se dostat hromadnou dopravou.

Socha Svobody je dalším ze symbolů New Yorku, který lze stěží vynechat. Lodě k ní vyplouvají z Battery parku na jižním cípu Manhattanu. Kromě ostrova Liberty Island staví ještě na Ellis Islandu. Zde bývala jakási vstupní brána do Spojených států. Právě tudy museli v letech 1892 - 1954 projít všichni zájemnci o emigraci. Zde byli podrobeni přísné zdravotní prohlídce, i mnoha pohovorům, a kdo neprošel, byl nekompromisně poslán zpět. Zdejší muzeum je zajímavé, ale značně depresivní.
Bohužel na lodě z Battery parku bývá dost velký nával, a stojí se zde i několika hodinové fronty. Existuje ale ještě jiná možnost, jak se na ostrov dostat - lodě k Soše Svobody i Ellis Islandu vyplouvají i z druhé strany zátoky, která je již součástí státu New Jersey. Je zde Liberty State park and National Area, kde bývají na lodě mnohem menší fronty, jsou zde veliká parkoviště, takže ani s parkováním nebývá problém. Navíc je odtud krásný výhled na jihozápadní část Manhattanu.
Po útocích na New York roku 2001 byl pro turisty uzavřen vnitřek Sochy Svobody. Nyní se již zase může alespoň do kamenného podstavce, ale je třeba si nejlépe několik dní předem zajistit rezervaci.
Socha Svobody připomíná přátelství a pomoc, kterou Francie poskytla americkým osadníkům v jejich boji za nezávislost na Velké Británii. Byla postavena ve Francii a 4. července 1886 v Paříži slavnostně předána americkému velvyslanci. Bez podstavce měří po vrchol pochodně 46 m, s podstavcem ční do výšky 93 m.

New York

Pokračování